Mosaz je slitina mědi a zinku, případně je část podílu zinku nahrazena jiným kovem (ternární mosaz). Žlutá mosaz má okolo 35% zinku. Má široké pole využití v jemné mechanice, elektrotechnice, při výrobě různého dalšího kovového zboží a také v modelářství.
K přednostem mosazi patří dobrá obrobitelnost, korozivzdornost (pěkný vzhled) a slušná vodivost. Pevnost není příliš vysoká, ale pro mnoho aplikací zcela dostačující. Mosazi se dobře spojují pájením a také pokovují. Zvláštním druhem mosazi je tombak používaný k výrobě plášťů střel.
Výroba
K získávání mosazí je používáno 25 % veškeré produkce mědi. Největší technologickou potíží při výrobě je ztráta zinku vzniklá jeho odpařováním. Kvůli tomu se při výpočtu vsázky zinek leguje vždy na horní hranici normy. Výroba je neobyčejně náchylná na dodržování a nepřekračování tavících teplot. Interval teploty tuhnutí mosazí je 950 – 880 °C. Teplota lití se vybírá přibližně do 50 až 100 °C nad likvidem, takže do 1 050 °C. Teplota tavení nesmí překračovat teplotu lití o více než 50 °C, a tak se volí do 1 100 °C. Při kontrole jakosti se měří teplota a zjišťuje se výsledné chemické složení taveniny.
Mosaz – technicky
Pro technickou praxi mají význam mosazi s obsahem nad 58 %Cu. Slitiny s menším obsahem Cu jsou nepoužitelné pro tvrdost a křehkost. Mosazi s obsahem mezi 75 a 85 % Cu nejsou tvárné za tepla. Obsahují-li více než 80 % Cu, nazývají se tombaky. Pevnost mosazí je závislá na obsahu Cu. Stejně probíhá i tvrdost. Tažnost je největší při 70 % Cu. Nejlepší slévatelnost je při 60 % Cu. ČSN 42 1300 rozděluje mosazi na tvářené a slévarenské.
Mosazi tvářené mají 20 jakostních značek, např. Ms 70 nebo Ms 57-Al-Mn, jde-li o další přísady. Mosazi značek Ms 96, Ms 90, Ms 85 a Ms 80, tzv. tombaky, se dodávají hlavně jako trubky, plechy a dráty. Pro svou chemickou stálost slouží k výrobě chladičů všech druhů, loveckých nábojnic a rozbušek, lopatek parních turbín a na výrobu součástí hlubokým tažením.
Mosazi Ms 68 a Ms 63 se používají na lisované součásti v elektrotechnice, pružiny, šrouby do dřeva a na jiné drobné výrobky. Ms 63 má po vyleštění barvu zlata.
Velkou skupinu tvoří mosazi automatové s přísadou olova. Jsou to mosazi Ms 63 Pb, Ms 60 Pb, Ms 59 Pb a Ms 58 Pb.
Dodávají se hlavně jako tyče, plechy a trubky. Jsou velmi dobře obrobitelné, dají se lisovat, kovat za tepla a razit. Hodí se velmi dobře na součásti hromadně vyráběné na automatech i pro kování v zápustkách. Jsou to součásti měřících přístrojů, karburátorů, armatur i výrobky spotřebního charakteru.
Další druhy mosazí jsou mosazi niklové, cínové a hliníkové. Patří do skupiny speciálních mosazí pro své nejrůznější vlastnosti. Například niklová mosaz s 12 až 20 % Ni je uváděna pod různými názvy jako pakfong, alpaka aj. a je vhodná pro zvlášť hluboké tažení.
Mosazi slévárenské. Označují se často značkou Ms L a číslem značícím obsah Cu, nebo označením číselným. Dají se odlévat do písku, do kokil, odstředivě i pod tlakem, obdobně jako bronzy. Norma uvádí 10 značek těchto slitin. Jsou to speciální mosazi, které jsou legovány ještě dalšími prvky. Podle toho mají své specifické vlastnosti, jako zvýšenou pevnost, korozní odolnost aj. Jsou určeny na více namáhané prvky ve stavbě čerpadel a hydraulických strojů.
Povrchová úprava mosazi
Mosaz se ve finální části výroby povrchově upravuje podle požadovaného konečného vzhledu. Nejčastěji se mosaz leští a lakuje nebo kartáčuje a lakuje. Další možností je tzv. patinování, kdy se povrch výrobku chemicky stejnoměrně zoxiduje a ztmaví do požadovaného tónu. Tím získá zhled tzv. staromosazi. I takto upravené předměty se můžou opatřit povrchovým lakem, aby se zabránilo dalšímu tmavnutí. Tam, kde se předpokládá větší zátěž povrchu vnějšími vlivy např. otěrem, okopem, vlivy počasí / okopové plechy u dveří, barové podnože, venkovní zábradlí/ je vhodné ponechat mosaz v surovém stavu a pokud je požadován zlatý vzhled, tedy mosaz pravidelně čistit nebo přistoupit k patinaci. Efektní je i vzájemná kombinace povrchových úprav, např. leštění a patina. Některé drobné prvky, kde se předpokládá vyšší mechanická zátěž, je možné upravit nitridováním titanem, kde se povrch opatří tenkou vrstvičkou nitridu titanu, která je zlatá a k nerozeznání od mosazi. Na rozdíl od ní má ale stálý zlatý vzhled a vysokou mechanickou odolnost.
Údržba mosazi
Pokud chceme u surové neupravené mosazi udržet zlatou barvu, je třeba zoxidovanou vrstvu pravidelně odstraňovat. K tomu přímo jsou určené různé běžně dostupné prostředky, např. Sidol, čistič mosazi PeMi, Silichrom, Aurex ( Důbrava, CHVD Valašské Klobouky ) apod. Při čištění je vhodné nepoužívat příliš hrubé textilie nebo drátěnky, aby se nepoškrábal čištěný povrch. Lakované mosazné předměty ošetřujeme omytím vodou případně čističem na sklo s obsahem alkoholu nebo přímo lihem. Je nutné použít měkký hadřík, aby se nepoškodila lakovaná vrstva. V tom případě by docházelo k oxidování těch míst, kde byl lak porušen. V žádném případě se nesmí lakované mosazné předměty čistit suchým nebo tekutým práškem případně drátěnkou, protože by došlo k silnému porušení lakované vrstvy a k následné oxidaci výrobku.
Mosazi pro tváření zastudena
Jejich obsah zinku se pohybuje na hranici rozpustnosti v mědi, takže ještě stále jde o mosazi α. A to ty nejlacinější (díky nejnižšímu možnému obsahu mědi). Podle norem se jedná o Ms 63 (ČSN 42 3213). Jsou to nejběžnější mosazi pro výrobu drobných kovových výrobků.
Mosazi pro tváření zatepla
Jsou to mosazi Ms 60 (ČSN 42 3220), takže už mají strukturu α+β´. Nejvhodnější využití mosazí pro tváření zatepla je ražení.
